Bzenecké vinné sklepy

Historie Bzence je spojena s pěstováním vinné révy a výroby vína. Pěstování vinné révy je doloženo již od 12. století, kdy byl nad osadou založen přemyslovský hrad. V průběhu dalších staletí bylo vinařství významným zdrojem financí. Po přenesení správy oblasti do Uherského Hradiště přišel Bzenec o své výsadní postavení a na významu poněkud ztratilo i místní vinařství. O tom, že byla investice do bzeneckých vinohradů výhodná, svědčí skutečnost, že bzenečtí měšťané vedli s majiteli panství spory o právo na výčep vína a vinice ve Bzenci vlastnily význačné šlechtické rody, např. Rožmberkové, pražští a brněnští měšťané i církev (jezuité).

Na obnově vinařské proslulosti Bzence v 18. a 19. století se významně podílela početná židovská komunita ve městě a rozvoj vinařství ovlivnilo i zřízení odborné školy vinařské v roce 1885. Významným počinem bylo rovněž založení prvního vinařského družstva na Moravě v roce 1921 z iniciativy starosty a hoteliéra Leopolda Skály. Na tradici vinařské velkovýroby navázaly od roku 1953 Moravské vinařské závody.

Výhodné osluněné svahy rodily vyhlášené víno, které se původně zpracovávalo v tz. bůdách ve vinohradech a později ve sklepech nazývaných „plže“. Již v 16 století je ve Bzenci 10 sklepů (plží) pod viniční tratí Kožuchy (již v té době nazývanými „starými“), ze kterých byl odváděn poplatek vrchnosti. Další zmínka o sklepích je z roku 1717. V té době bylo jich již více než 50. Dnes je ve Bzenci asi 150 sklepů, které se nacházejí v  severní části Bzence na úpatí vinohradů – v místní části Baráky, v uličkách Pod Starým hradem, na Horním náměstí a u silnice do Těmic.

Sklepy mají stejné dispoziční řešení, a to podzemní lisovny, na kterou navazuje vlastní sklep oddělený jen zděnou příčkou nebo krátkou šíjí. Některé sklepy mají ještě vedle lisovny místnost na posezení. Vstup do lisovny, kde jsou uskladněny nádoby a technologické zařízení a kde také dochází ke zpracování hroznů, je v úrovni cesty nebo se k němu sestupuje po schodech. Jen průčelí sklepů není stejné. Většinou se vyskytuje s rovnou atikou, ale jsou i s trojúhelníkovou nebo obloukovou. Větrání sklepu je zajištěno větracími komíny – „rampůchy“ které ústí na zahradách nebo vinicích nad sklepy, ale i na hřbitovech mezi hroby. Větrání lisovny je zajištěno větracími okny vedle vstupních dveří a nad nimi.

Pod zámkem se nachází rozsáhlý sklepní labyrint (zmiňován již v roce 1604), který byl podle pověsti propojen chodbami s hradem Buchlov. Uvnitř se nacházejí obří sudy, které místní řezbář František Budař vyzdobil motivy z  bzeneckých dějin. Pod restaurací Sokolovna, v bývalém sklepě hraběcího pivovaru, probíhá proslavený prvomájový košt vín.

Nejstarší dochované sklepy, mnohé z nich pocházejí z 16. století, se jednak se nacházejí ve „zmolách“ (úvozových cestách) vedoucích z Horního náměstím na kopec Starý hrad a jednak v uličkách Pod Starým hradem na jeho úpatí. V roce 1953 byly sklepy ve „zmoly“ vážně poškozeny při sesuvu půdy, následujícím po velkém dešti. Katastrofa byla chápána jako boží trest za předchozí znesvěcení mariánského sloupu na náměstí.

Vlastní sklepy jsou kopané hluboko pod zemí (výška zeminy nad nimi je až 24 m) ve spraši (slehlé sprašové půdě) a některé dosahují délky 70 a více metrů a šířky 8 m. Některé šikmé a křivolaké chodby sklepů jsou vyzděny, ostatní jsou ponechány kopané nebo jen částečně vyzděny. V některých sklepech se nachází studny, které slouží jako zdroj vody. Jako stavební materiál se používala pálená cihla a kámen. Na sklepy opravované začátkem 20. století se na průčelí použila vápenopísková cihla z nedaleké cihelny a tak mají charakteristickou bílou barvu. Při opravách sklepů se stane, že majitel objeví i zazděnou nebo zasypanou část sklepa. Stalo se, že se část hřbitova i s hroby propadla do neznámé části sklepů (v roce 2003). Podle pamětníků má být v některém sklepě zazděn i majetek Židů, kteří museli opustit Bzenec před druhou světovou válkou nebo byli odvlečeni do koncentračních táborů.

Mladší jsou sklepy v Barákách, vybudované začátkem 20. století a kopírují vzhledem starší sklepy. Sklepy jsou však podstatně kratší a celé vyzděné.

Nejmladší jsou sklepy „Na Těmicku“, postavené v letech 1984–1990. Při jejich výstavbě byl respektován místní vzor sklepu jak ve vnitřním uspořádání tak i ve venkovním vzhledu. Tyto sklepy nejsou kopány, ale vyzděny přímo ve stavební jámě a zahrnuty. Někteří majitelé provedli prodloužení klasickým kopáním.

Fotogalerie